P. Robert Marciniak

    Rok co rok, už deset let, stejně jako ve Fatimě, oslavujeme tento den, jako i další třinácté dny v měsíci. Oslavujeme památku dní, ve kterých se mladá ženská bytost, zářivější než slunce, šestkrát zjevila třem malým pastýřům, a to vždy jednou v měsíci, od května do října, každý třináctý den. Už prvního dne zjevení položily děti Panně Marii základní otázky a dostaly  závazné odpovědi. Jaké že to byly otázky? „Přijdu i já do nebe? A ona, Hyacinta? A on, František?“ Ano, máme se ptát jako tyto děti. Není přece nic důležitějšího než to, abychom přišli do nebe.  Nejenom my, ale celý svět. Děti se zeptaly také na ty, které znaly, na svou kamarádku. „Je ona v nebi?“ Maria odpověděla Františkovi: „Ještě je před tebou mnoho růženců.“ To bychom mohli říci i o nás, že je před námi ještě mnoho růženců a před mnoha lidmi ještě cesta očistce. Buď nyní na zemi nebo po smrti. Jsme připraveni přijmout cestu očištění za naše hříchy i hříchy celého světa? „Čiňte pokání za hříchy a utěšujte Boha“, vzkázal dětem anděl, když je připravoval na zjevení Panny Marie. Mariin odkaz je stále stejný. Obrácení a modlitba za obrácení. Bloudí ale ten, kdo si myslí, že zlo je možné přeskočit jako kámen na cestě a jít dál.  Hřích se nám vždy staví na cestě do nebe a je překážkou, kterou je třeba odstranit. V tomto duchu je evangelium, ve kterém Ježíš Kristus říká o hříchu to, že vždy vrhá na náš život stín. Žijeme-li v hříchu, jsme nešťastní, protože naše srdce a celé naše nitro je zasažené temnotou. Poslouchejme, co říká svatý Marek, který nám sděluje to, co slyšel od Ježíše, když ten poučoval farizeje a učedníky. „Pokrytci, dobře to o vás předpověděl Izajáš. Je psáno: ´Tento lid mě uctívá rty, ale jejich srdce je daleko ode mě. Nadarmo mě však uctívají, když učí naukám, které jsou lidskými ustanoveními.´“  Pak přivolá zástup a řekne jim: „Slyšte mě všichni a pochopte. Člověka nemůže poskvrnit nic, co do něho vchází zvenčí, ale to, co vychází z člověka, to ho poskvrňuje. Z nitra totiž vycházejí špatné myšlenky, smilství, krádeže, vraždy, cizoložství, lakota, zloba, lest, prostopášnost, závist, urážky, pýcha, opovážlivost. Všechno to zlé vychází z nitra a člověka poskvrňuje.“ To, co říká Ježíš o zlu, které pochází z nitra člověka, je stejně aktuální dnes jako před dvěma tisíci lety. Zlo se v nás rodí a jenom v nás může zemřít. Volání po obrácení bude proto znít až do konce světa, tak dlouho, jak budou lidé žít. I my se někdy chováme jako farizeové, kteří se Ježíše ptali, proč si jeho učedníci neumívají ruce,  proč nejsou čistí. Chováme se tak, protože ve vlastních očích chceme vypadat čistí a bez zkázy. Zpovídáme se z hříchů, abychom se jako farizeové z hříchů očistili, abychom na hřích zapomněli, místo toho, abychom přestali hřešit. Spíše toužíme po očištění svědomí, než abychom hříšný život měnili. „Farizeové, pokrytci, kteří mě uctívají rty, ale ne srdcem a žijí v temnotě hříchu.“ Ano potřebujeme očištění. Potřebujeme očištění našeho smýšlení a úmyslů. Cestou k očištění je modlitba. Panna Maria říká, že je to zvláště modlitba spjatá s přinášením obětí. Odříkání, které přinášíme Bohu, je cestou, jak můžeme uniknou špatnosti, hříšnosti, Boží spravedlnosti a trestu. Všichni vědí, že svět, ve kterém žijeme, není dobrý. Ale jedno staré přísloví říká: Lépe než proklínat tmu je v této tmě rozsvítit světlo. Pro nás je dnes znamením světla, které přichází z nebe, Panna Maria.

Do Fatimy přicházela oděná sluncem, neposkvrněná, oblečená ve světlo Boží. Nikdo nežije ve světle, když v něm není milost Boží. V nás je jenom tma. Přichází však Panna Maria oblečená ve slunce a přichází jako světlo z nebe, abychom už nežili v temnotě a uvědomili si, že Bůh jejím prostřednictvím promluvil k lidstvu, podal mu pomocnou ruku a potvrdil, že cesta k nebi je otevřená, že hříchy mohou být odpuštěny a že dává milost, abychom svůj život měnili. Bůh nám zjevil své odhodlání, kříž, znamení lásky a my se můžeme jen snažit, abychom přišli do nebe. Bůh nám zjevil, že mu na nás záleží. Ale komu má záležet na nebi, když ne nám? Musíme se snažit, abychom přišli do nebe vzdát úctu Bohu a poděkovat mu za všechno, co dokázal vykonat v životě Panny Marie a co může dokázat v  životě našem - žít ve víře a v poslušnosti a očekávat zmrtvýchvstání. Prosme Boha, abychom uměli čelit hříchu a bezbožnosti. Kéž je nám na této cestě pomocí  modlitba, protože bez ní nemůžeme učinit nic. Amen.