P. Otto Sekanina

Drazí bratři a sestry, už dva týdny prožíváme dobu velikonoční. Ježíšovou smrtí a vzkříšením nastala nová situace pro lidstvo. Tato změna se týká celého světa, každého člověka. V evangeliích slyšíme o Ježíšově zmrtvýchvstání, slyšíme o setkáních s Ním. Ve čteních můžeme sledovat, jak radostná zvěst o jeho smrti a vzkříšení proniká dál a dál mezi lidi. Slyšíme o Petrovi, Janovi a mnoha dalších. Jejich život je setkáním se vzkříšeným Kristem proměněn. Vidíme změnu v jejich životě, sledujeme, jak Bůh v nich a skrze ně působí.

A co Panna Maria? Pisatelé evangelií jakoby na ni zapomněli, soustředí se jen na probíhající změnu a růst víry. O Panně Marii jakoby bylo už vše napsáno, a přesto je Maria s Ježíšovou smrtí a vzkříšením tak zvláštním způsobem spojena. Už od svého početí byla uchráněna dědičného hříchu díky budoucí Ježíšově smrti a vzkříšení. Ona už od začátku své existence žila ve zvláštním vztahu k Bohu, byla uchráněna poskvrny hříchu. Na Marii se zvláštním způsobem projevila Boží milost; milost, kterou nám Ježíš získal svou smrtí a zmrtvýchvstáním. Každý okamžik Mariina života je touto milostí proniknut a skrze její blízkost k Ježíši působí. I když tato milost, tato zachraňující Boží láska působí v celém Mariině životě, přesto jsou události jejího života naplněny očekáváním vzkříšení s vírou, důvěrou a láskou. Také my, bratři a sestry, máme od křtu zvláštní účast na Ježíšově smrti a vzkříšení a čerpáme od něj milost a pomoc k životu v jeho blízkosti, v jeho lásce, k životu Božích dětí. I přes toto spojení očekáváme nové vzkříšení a naplnění tohoto tajemství na nás. Snažíme se o to, aby život zmrtvýchvstalého Krista proměnil a naplnil i náš život tak, jako naplnil život Panny Marie.

Dnes jsme v evangeliu slyšeli andělovo zvěstování a Mariino pokorné: „Jsem služebnice Páně, ať se mi stane podle tvého slova.“ Přichází k ní Boží posel, aby jí zvěstoval vtělení Božího Syna. Maria nechápe, ale důvěřuje Bohu. Na základě její důvěry, víry a jejího souhlasu se Bůh stává člověkem. Přichází do jejího života, naplňuje ji svou milostí. S každou milostí je vždy spojen i nějaký úkol. Život Panny Marie je Boží přítomností proměněn. Ona si tyto veliké Boží skutky, které se udály v jejím životě, toto obdarování, tuto velikou radost z Boha nemůže nechat pro sebe, ale jak víme, jde k Alžbětě a spolu s ní sdílí radost nad Božím obdarováním. Tuto svou radost a díky vyjádří chvalozpěvem: „Velebí má duše Hospodina.“ Tato událost Mariina života by se dala přirovnat k jiné události, k události velikonoční. Podobně jako Maria, i ženy, které přišly v neděli ráno ke hrobu, nejprve slyšely radostnou zvěst od anděla a teprve potom se setkaly se samotným Ježíšem. On svým vzkříšením vstoupil do jejich života a ony pak šly tuto radost zvěstovat všem ostatním.

Bratři a sestry, učme se i my od Marie naslouchat novému Božímu poselství, poselství Boží zachraňující lásky, abychom do svého života mohli nově přijmout Boží slovo, Ježíše Krista, vtěleného Božího Syna a pravého člověka, toho, který za nás umřel na kříži a vstal z mrtvých. On žije a je blízko každému člověku, aby jeho život naplnil opravdovým pokojem a štěstím. Tak jako Maria v důvěře, v pravdě a pokoře i my otevřme svá srdce Ježíši, aby v našem životě mohl být přítomen i se svým křížem a vzkříšením, aby skrze nás přišel i k ostatním lidem. Staňme se i my svědky, posly a prostředníky Boží blízkosti a záchrany spolu s Marií. Amen.